pro sólisty, smíšený sbor, symfonický orchestr,
velkou rytmickou sekci a šermířskou družinu.
Obrazy vítězství, pádů a znovuzrození Království českého
v osudech a lásce krále Přemysla Otakara II. a královny Kunhuty.
Oratorium představuje uměleckou reflexi dějin Českého království skrze osudy krále Přemysla Otakara II. a jeho ženy, královny Kunhuty. Doba jejich panování, charakteristická bezprecedentním mocenským a kulturním rozkvětem, avšak zakončená fatálním zvratem, poskytuje přirozené dramatické těžiště celého díla.
Projekt překračuje tradiční statický rámec hudebního oratoria a organicky propojuje hudební složku s divadelní akcí. Monumentální symfonické plochy a intimnější písňové formy se zde potkávají s moderní orchestrací, obohacenou o členitou rytmickou a perkusivní sekci evokující filmovou hudbu. Tento hudební základ je na scéně dynamizován pohybem – od herecké akce hlavních protagonistů až po choreograficky propracované bitevní a šermířské scény, které umocňují napětí a monumentalitu historického příběhu.
Naším cílem je zprostředkovat divákovi poutavý a srozumitelný obraz národní historie. Spojením formálních aspektů klasického koncertu s přístupností muzikálového projevu dílo sebevědomě oslovuje publikum všech generací, aniž by slevovalo ze svých hudebních a inscenačních nároků.
Příběh nás přenáší do doby, kdy České království dosahuje svého vrcholu. Láska mocného krále Přemysla a královny Kunhuty je symbolem naděje a stability. Zatímco král buduje říši a odjíždí do vítězných bitev, královna zůstává sama na dvorech, sdílejíc s ním své city skrze intimní listy.
Sláva a lesk královského erbu jsou však brzy zastíněny zradou ve vlastních řadách a nástupem nového nepřítele. Dílo graduje vnitřními pochybnostmi krále tváří v tvář osudu, monumentálním střetem na Moravském poli a následným pádem.
Závěrečný epilog a pláč královny však nekončí marností – na prázdný trůn usedá malý kralevic, symbol znovuzrození a věčnosti české státnosti.
Slavnostní královský hymnus
Vokálně-instrumentální dramatická pasáž pro šermířskou akci
Stěžejní část královniny role – 7 melodramatických listů
Vokálně-instrumentální dramatická pasáž pro šermířskou akci
Společná završující píseň-epilog všech protagonistů
Plní roli antického chóru – je komentátorem děje, hlasem lidu, vojskem na bitevním poli i zástupcem duchovní sféry.
Sborová sóla vnášejí do velkých ploch jistý kontrast k dosažení niternosti i odstupňování dalších rozměrů prostorovosti.
Zosobňuje vřelost, emoční hloubku a zralou ženskou sílu, reflektující její složitý osud a politický vliv, recitované melodramatické pasáže stupňují naléhavost sdělení.
Ztělesnění vladařské autority, moci a vojenské rozhodnosti. Barytonový part tvoří zemitý, dramatický protipól, ale zároveň svou přirozeností přináší i vlastní rozměr lyriky, stejně jako vypjaté momenty.
Dílo se opírá o plný symfonický orchestr, jehož barva je specificky rozšířena:
Bubny, perkuse a zvony dodávají dílu tah, pulzující energii a nekompromisní dynamiku bitevních scén.
Varhany ukotvují dílo v jeho duchovním majestátu. Harfa a cimbál přinášejí specifickou lyriku, historický kolorit dokreslují šalmaje (příp. alternované hoboji a fagoty).
Skladatel, tvůrce a hudební badatel s širokým uměleckým rozpětím. V jeho autorském rukopisu se setkává úcta k historickým formám s moderním hudebním cítěním. Je mimo jiné vítězem soutěže o fanfáry pro VUT Brno a systematicky se věnuje projektům, které popularizují a hudebně oživují historická témata.
Více na romanveverka.czTextová vrstva díla staví na erudovaném výběru a pevných literárních základech. Libreto je citlivou kompilací pramenů, které spojují historickou autenticitu s nadčasovou poetikou:
Projekt je navržen s ohledem na variabilitu provedení – od prestižních letních open-air festivalů na hradech a nádvořích, přes monumentální chrámové prostory, až po velké sály kamenných divadel.
Dokumentace pro dramaturgy a pořadatele obsahuje kompletní scénář s dialogy, technické požadavky a detailní stopáže.